Kaplička a pivoňky k narozeninám ...
Mám ráda kapličky, svědky dávné minulosti ...
Kaplička je drobná stavba, kterou můžete vidět
ve vsích, městech, polích i lese.
Stavěly se na rozcestí, v blízkosti památného stromu či studánky,
na místě památné události ...
Jsou fotogenické, moc ráda si je zvěčňuji na památku.
Tuto kapličku často míjím, má zajímavý osud.
Jednoho květnového dne jsme se k ní vydali na kole ...
Byla postaveno v roce 1836.
Tehdy stála zřejmě u prašné cesty, později tady vznikla asfaltová silnice
nejdříve s malým provozem a před skoro dvěma lety
se z této kdysi prašné cesty stal přivaděč k dálnici.
Jak vidíte na fotografii stála přímo u ní.
Kvůli hustému provozu nebyla moc přístupná
a ani ji nesvědčilo velké množství aut, které tam celé dny projíždělo.
Bylo rozhodnuto, že kaplička se přestěhuje o 2 km dále
na místo zvané U čtyř lip, kde jsou pochování pruští vojáci.
8. května loňského roku se kaplička dala do pohybu.
Ač se to nezdá, tak jeřáb musel zvednou skoro 25 tun,
aby ji mohl dát na plošinu nákladního vozu,
která ji odvezla na nové místo.
Při stěhování zůstalo v kapličce všechno - tašky, křížek i vázička.
Celá "operace" se povedla na výbornou a kaplička byla postavena na nové základy.
Včera jsme ji opět navštívili, prostranství je upravené, vysekané
a až poporostou stromy za ní, bude to moc pěkné místo pro zastavení a odpočinek.
Již dávno na tomto místě stojí kříž na památku pruských vojáků,
kteří zde padli v sedmileté válce.
Na horizontu je kostel sv. Václava v Horních Ředicích.
K místnímu hřbitovu mám rodinný vztah,
věčný odpočinek tady má moje teta a strýc.
Teta byla sestrou mého tatínka, měla jsem ji moc ráda.
Jako malá holka jsem spolu se sestřenicí a bratrancem trávila
prázdninový čas na dovolené v Krkonoších.
Den před naší včerejší návštěvou kapličky, by měla teta narozeniny.
U nás doma, kde se narodila a vyrůstala, jsem natrhala pivoňky,
malou vzpomínku na její domov.
Moc mě mrzí, že místo jejího posledního odpočinku
zřejmě nikdo od vánoc nenavštívil.
Suché zbytky vánoční výzdoby ...
Nechci nikomu sahat do svědomí, ale já to mám ve svém nitru jinak.
Každý rok si v mysli na tetiny narozeniny vzpomenu,
letos jsem se tam vypravila s kytičkou ...
Nejde o místo posledního odpočinku,
které by bylo stovky ani desítky kilometrů vzdálené
od místa bydliště jejích potomků.
Bydlí kousek odtud ...
V duši mi zůstal podivný pocit smutku a prázdnoty ...
Mějte hezké dny, léto přichází ...
Jitko, kaplička se zajímavým příběhem... Přestěhování od silnice jí určitě prospělo. Bude to příjemné místo, jen by možná chtělo ještě lavičku pro unavené poutníky...
OdpovědětVymazatMěj se hezky
Hezké místo, třeba lavička ještě bude.
VymazatJituško, ten přesun byl opravdu dobrý nápad. A povedl se.
OdpovědětVymazatNo a hrob - jak píšeš, to má každý jinak...
Přeji hezkou neděli a drž se. Pa, Helena
Možná kapličku také znáš, určitě jezdíš kolem.
VymazatHrob ... nečekala bych to od jejich potomků, asi tak.
Lezarts
OdpovědětVymazatÚžasná akce!
Můj manžel se zasloužil o iniciaci přemístění památečniho křížku který objevil kompletně zarostlý ve škarpě v naší vesnici a dostal důstojnějšího umístnéní, bohužel se jeho přesunu nedočkal, konal se pár týdnů po jeho smrti. Ale já ho mám stále na očích.
Každý zachráněný křížek či kaplička se počítá, jsou to svědkové dob minulých.
VymazatMoc pěkná kaplička a také příběh. A je vidět, že i v současné, uspěchané, době nejsou takové "obyčejné" věci některým lidem lhostejné. Díky za ně. Mně se na jaře podařilo navštívit maličkou kapličku u vesnice Měník (Bílá Lhota, Litovelsko). Tuto postavili na památku smrtelně zraněnému starostovi. Je od ní i krásný výhled. Děkuji za Vaše příspěvky a prosím - pokračujte.
OdpovědětVymazatMám je moc ráda, loni jsme si jich užili na jihu Moravy. Jsou to místa klidu a pokory ...
VymazatPřemístění kapličky byl opravdu dobrý skutek. Vzniklo hezké místo.
OdpovědětVymazatMěj pěkné dny, Jitko !
Hanka