Krása je všude ...

se u nás doma vydařil. V pátek jsme otrhali černý rybíz a v sobotu jsem ho zpracovala na marmeládu. Skleničky mám  z Tchiba, moc se mi v nich marmeláda líbí, škoda je dávat do spíže, v kuchyni nadělají spoustu parády. V neděli časně ráno jsem vyrazila na borůvky, letos jich je mnoho a jsou ještě krásně pevné, část jsem zamrazila na zimní zásoby a ze zbytku byla bublanina. Sluníčkové kopretiny jsou v plném květu. V sobotu nás překvapila užovka, která se vyhřívala na zápraží pod kočičí miskou, měla snad metr. Naštěstí jsem to nebyla já, kdo misku zvedl, to bych asi skočila metr vysoko, hadů se bojím. A víkend také patřil levanduli, která je ve vrcholné sezóně. Moc mě baví pozorovat jak včelky a motýly lákají voňavá kvítka, tolik bzukotu a motýlích křídel se jen tak na jiné rostlince nevidí. Toto jsou malé levandulky namnožené ze semínek, je jich celkem třicet, bylo mě je líto vyhodit, tak jsem je vsadila všechny, jen nevím kam je vysázím. Příští rok bu

V sobotu jsme navštívili park Častolovického zámku. Je to pro mě vždy balzám na duši, mám toto místo moc ráda. V parku je mnoho kouzelných zákoutí a tak vás pozvu na malou procházku: Růže v mnoha barvách a je škoda, že nemůžet cítit jejich vůni, byla silná a opojná: Každý keř  růže má svoji cedulku se jménem a jejich názvy zní vznešeně: Plaménky v zimě pomrzly, vloni touto dobou byly obsypány květy a letos vykvetlo jenom pár kvítků: Zámecké nádvoří má svůj půvab, záhonky olemované kvetoucí levandulí: obrovský stojan na hrnkové květiny: a co mám moc ráda, jsou sochy zdobené květníky s volně vysícími rostlinami: ještě jeden pohled na rozkvétající levanduli: a loučíme se  pohledem od východu z nádvoří: 

Dnes ráno jsem spěchala, abych si koupila další číslo časopisu Rozmarýna, které mělo být nádherně levandulové. Bohužel na stánku zatím nebylo, ale moje oči se zastavily na časopisu věnovaném venkovu. Jde o speciál léto 2012 časopisu Marianne Venkov & styl . Jeho koupí jsem si udělala velkou radost. Investice 79 Kč do tohoto časopisu stojí za to. Vyzařuje z něho pohoda, venkovská atmosféra, klid ... no je prostě kouzelný. Alespoň malá ochutnávka z jeho stránek: 

Jednobarevnou výšivku mám moc ráda, má své kouzlo, působí starobyle a romanticky. I proto jsem zvolila jako motiv vyšívání růže a vznikly dvě cedulky jedna s růží a druhá s motivem růží v oválu. Možná si řeknete, že cedulek jsem vytvořila spoustu a já si to už také říkám, ale všechny zatím slouží k dekoraci u nás doma. Stále mě to baví, ráda něco tvořím, nápadů mám spoustu, s časem je to horší, ale mám ráda, když je stále přede mnou nějaký plán, cíl. Možná i proto jsem se rozhodla, že něco ze svého tvoření nabídnu ostatním. A tak všechny, kterým se mé tvoření líbí, bych ráda pozvala do mého obchůdku na Fleru - Judith decoration . Budu ho zásobovat příležitostně, jak čas dovolí. Chtěla jsem si tento „malý sen“ splnit a budu ráda, když se vám bude u mě líbit a třeba vám udělám radost.

je název pro květy černého  bezu a  v těcho dnech jsou v plném květu. Jsou to typické keře českého venkova s léčivými účinky. Využívají se květy na sirupy, limonády, šťávy a na podzim tmavě fialové bezinky na džemy, likéry, vína i kompoty. Květenství se skládá z mnoha malých bílých kvítků, které nejen krásně voní ale jsou nádherné na pohled. Neodolala jsem a podle posledního červnového čísla Apetitu jsem si uvařila  SIRUP z bezikových květů , do kterého jsem místo vanilky přidala k ovonění několik hřebíčků a plátky citronu. Trochu se liší postupem než který jsem dělala vloni: Do hrnce nalijte 2 litry vody. Přidejte 1,2 kg krupicového cukru, 3 menší citrony, vanilkový lusk (já hřebíček 5 ks) a 1 lžíci kyseliny citronové. Zvolna přiveďte k varu a pak zprudka vařte, aby se směs svařila na poloviční objem. Vsypeme 45 květů bezu, promícháme a necháme vychladnout. Pak přecedíme a nalijeme do sterilovaných lahví (umyté lahve nechat vysušit v troubě zapnuté na cca 100 st. C