Krása je všude ...

Blíží se konec roku 2011, a proto bych ráda poděkovala za návštěvy u mě, ať už pravidelné nebo jenom občasné. Poděkování patří také za vaše krásné a  milé komentáře a emaily. Jsem ráda, že se vám tady líbí a věřím, že se budeme setkávat i v novém roce. Do roku 2012 vám všem přeji především zdraví, rodinnou pohodu, hodně času na vaše koníčky a aby všech 366 dní bylo naplněno tím  co máte rády, co vás baví a časem tráveným s těmi, které milujete. Jitka

Přeji vám všem krásné vánoční svátky a do nového roku 2012 jenom všechno dobré, především zdraví a rodinnou pohodu. Jitka 

Poslední předvánoční týden je určitě ve většině domácností ve znamení shonu, nákupů, balení dárků, dodělávání cukroví a příprav na nejkrásnější svátky roku. U nás je tomu podobně, a proto se ráda v klidu večera zastavím a udělám si chvilku jenom pro sebe při svitu svíčky. Letos jsem si koupila moc pěkný svícen v Tchibu - je starostříbrný a vytváří úžasnou večerní atmosféru. Vyšívaných cedulek jsem letos vyrobila dost a   poslední letošní je s vánoční tématikou. Je s jednoduchým motivem holčičky nesoucí balíček a zaujala mě na ní kombinace ledových odstínů modré s výraznou červenou.  Přeji vám krásné a klidné dny, které nás dělí od Štědrého dne.

Předvánoční čas rychle ubíhá, na adventním svícnu zbývá rozsvítit poslední čtvrtou svíčku a tak alespoň nabízím malé ohlédnutí za třetí adventní nedělí. Starou srdíčkovou formičku mám nejraději, chtěla jsem udělat pěknou fotku se jmelím, ale darované jmelí dlouho nevydrželo. Ale zase jsem měla velké štěstí při procházce do lesa. Šla jsem na trochu smrkových a borových větviček do lesa a jeden ze sousedů zrovna z vysoké borovice sklízel ohromnou náruč jmelí a podaroval mě. Takový dárek v předvánočním čase udělá velkou radost. Měla jsem ho skoro plný košík.                                         Dozdobila jsem jím adventní věnec na dveřích. Večer jsme   zapálili třetí adventní svíčku a v klidu večera jsem si vychutnala předvánoční atmosféru.

… a je to velké vánoční překvapení pro dcerku. On už vlastně úplně nový není, dcerka ho dostala jako dárek k narození od známých a tehdy jsem ji v něm vyfotila a vešla se do přízemí celá. Pak jsme ho schovali a letos nadešel čas ho darovat. Já jako malá holka bych z něho měla velkou radost, ale uvidím jak dcerka, protože ona „panenková“ vůbec není. Možná v něm budou nakonec bydlet zvířátka. Já jsme si zařizování ale užila. Ušila jsem kanafasové peřinky, ubrusy na stůl a ze zbytku žinylkového závěsu jsem vyrobila koberečky i s třásněmi. Do oken pověsila záclony a nastěhovala první obyvatele – novou malou panenku a našla jsem i malé miminko se zavinovačkou z mého dětství, které se přesně vešlo do kolébky. S podobnou starou panenkou jsem si hrála jako malá a alespoň jsem ji v postýlce vyfotila pro vzpomínku. Mám ji dodnes schovanou i s oblečky a starým dřevěným malovaným nábytkem. Přeji vám příjemné adventní dny.