Krása je všude ...

  pomalu začíná... Minulý víkend byl krásně mrazivý, s popraškem sněhu. Přání nás všech by určitě bylo, aby taková atmosféra byla po celý adventní čas. Letos jsem vánočně vyšívala houpací koníčky,  jednak na minipolštářky a také na podšálky. V pátek ráno jsem se prošla po Pernštýnském náměstí v Pardubicích a měla jsem to štěstí,  že na pár minut se "zkušebně" rozsvítil vánoční strom. Nikde nikdo, mlhavý opar, byl to pro mě nádherný začátek adventu ... Ještě před tím jsem prošla kolem "Kamenné vily", která je nově i nasvícená. Když kolem ní procházím, je jedno jestli za slunného dne nebo v mlhavém oparu, mám pocit tajemna a zvláštního pocitu, který ve mě vyvolává. Adventní věnec na dveře u náš tradičně do červena, letos s muchomůrkami. Mějte krásný a pohodový začátek adventu  ♥

  11. 11. 2022 je krásné  datum a zároveň slaví svátek sv. Martin. Ten dnes na bílém koni nepřijel,  ale pozvu vás na  jedno místo, které bylo kouzelné v podzimní dušičkové atmosféře.  Jsou místa, která chcete navštívit a potom jsou místa,  které objevíte zcela náhodou. A zcela náhodou jsem objevila krásné místo,  kde jakoby se zastavil čas.  Bylo to cestou na Vysočinu, když jsme jeli položit věneček a zapálit svíčku  na malý vesnicky hřbitov a zavzpomínat na příbuzné. Letos o to smutnější, protože na jaře jsme se tady rozloučili  s manželovým strýcem, který se dožil požehnaného věku 92 let. Kouzelné místo, které mě  na prvni pohled zaujalo,  jsme míjeli cestou,  kdy jsme z hlavní silnice sjeli z důvodu její opravy a cesta pokračovala přes malé vesničky. Kostel svaté Kunhuty v osadě Polom ... sedm domů a kostelík. V podvečer, kdy se slunce pomalu klonilo k západu,  vypadalo toto místo tajemně, genius loci byl znát na každém kroku ... Kostel byl postaven na přelomu 17. a 18. století, po