Osada Polom
11. 11. 2022 je krásné datum a zároveň slaví svátek sv. Martin.
Ten dnes na bílém koni nepřijel, ale pozvu vás na jedno místo,
které bylo kouzelné v podzimní dušičkové atmosféře.
Jsou místa, která chcete navštívit a potom jsou místa,
které objevíte zcela náhodou.
A zcela náhodou jsem objevila krásné místo, kde jakoby se zastavil čas.
Bylo to cestou na Vysočinu, když jsme jeli položit věneček a zapálit svíčku
na malý vesnicky hřbitov a zavzpomínat na příbuzné.
Letos o to smutnější, protože na jaře jsme se tady rozloučili
s manželovým strýcem, který se dožil požehnaného věku 92 let.
Kouzelné místo, které mě na prvni pohled zaujalo, jsme míjeli cestou,
kdy jsme z hlavní silnice sjeli z důvodu její opravy
a cesta pokračovala přes malé vesničky.
Kostel svaté Kunhuty v osadě Polom ... sedm domů a kostelík.
V podvečer, kdy se slunce pomalu klonilo k západu,
vypadalo toto místo tajemně, genius loci byl znát na každém kroku ...
Kostel byl postaven na přelomu 17. a 18. století, později byl barokně upraven.
Kamenná ohradní zeď je z roku 1896.
Nyní prochází rekonstrukcí a je ve vlastnictví spolku Polom.
Ticho a klid ruší jenom moje kroky ve zlatavém listí ...
Rozhledna na Zuberském kopci
se se námi rozloučila na rozhraní dvou krajů
a cesta pokračovala podvečerní krajinou domů.
Mějte hezké nostalgické listopadové dny !
Jitko, to je opravdu místo, které má v podzimním podvečeru krásnou, takovou trochu tajemnou atmosféru. Moc pěkné fotky.
OdpovědětVymazatJituško, jsem moc ráda, že si příspěvek nakonec dokončila. Dokonale zapadá do dušičkové atmosféry, síla místa je cítit i z fotek.
OdpovědětVymazatDěkuji a přeji příjemný víkend, Helena
Lezarts
OdpovědětVymazatTrochu tajemné, ale krásné. Letos na podzim jsem si po dlouhé době užívala krásy Vysočiny.
To je opravdu místo s atmosférou. Kdybych projížděla kolem, taky bych zastavila.
OdpovědětVymazatMoc hezky jsi to nafotila.
Pohodovou neděli'
Hanka