15 let
Dnes 3. srpna je to patnáct let co jsem si založila blog.
Je to neskutečné číslo ...
Tenkrát jsem byla na mateřské a dostala jsem se na blog
jedné holčiny, která vyšívala a já jsem tehdy
oprášila svůj mladistvý koníček.
Chtěla jsem se s mými výtvory pochlubit,
a proto vlastně začal můj blogový svět ...
Pamatuji si, že každé zveřejnění příspěvku
byl pro mě "malý svátek".
byl pro mě "malý svátek".
Nejdříve komentáře nebyly a pak se začaly objevovat,
měla jsem z toho radost.
Když se dívám do svých prvních let blogování, tak velká většina (spíš skoro všichni),
které jsem sledovala, komentovala nebo oni mě, se už z blogového světa vytratila.
Je to prostě běh života, člověka něco baví a časem to pomine.
Prvních mnoho let mě blogování hodně bavilo.
Nyní mám takové období, kdy se mi nechce,
nemám tolik času, náladu,
chci věnovat volný čas jiným věcem.
Proto ty pauzy a výpadky v mém blogovém životě.
Ale beru to jako takovou kroniku mého života
a je pěkné se zpětně podívat co se kdy dělo ...
Jinak za těch patnáct se toho spoustu událo i v mém životě ...
Z malého batolete se mi snad dobře podařilo vychovat dceru,
která je už skoro na prahu dospělosti.
Musela jsem přijmout a vyrovnat se se smrtí mých blízkých ...
tatínka, tety, strýce - to bylo moje dětství, které tito lidé tvořili.
Bohužel i mých spolužaček, se kterými jsem začala u nás
na vesnici chodit do školy.
Bylo nás ve třídě pět holek, už jsme jenom tři ...
Po mateřské jsem nastoupila do stejné práce ...
Bývalí kolegové jsou v důchodu, někteří už nejsou ...
Nová doba si žádá nové věci, tempo se zrychluje, lidé se mění
a mění se i způsob práce a pocit být stále na příjmu
a dosažitelný se stává běžnou věcí.
Občas jen zírám kam to všechno vede ....
nejenom v práci, ale všude kolem.
Tvořím stále, i když méně ...
Za patnáct let jsem toho spoustu vyšila, ušila,
stovky věcí, které dělají radost i ostatním.
Stále mě to baví, ale po nocím už nevyšívám jako dříve.
Kapsička z látek od mého oblíbeného Tima Holtze ještě voní novotou.
A protože dnes slaví můj blog půlkulatiny,
rozhodla jsem se, že ji věnuji jako dárek.
Z komentářů vylosuji jednu (jednoho) z vás a doufám, že udělá radost.
Napište mi, proč jste s blogováním začali,
zda vás to i po letech baví a třeba i názor na to,
jestli blogový svět není jen minulost.
Děkuji za všechny komentáře,
inspiraci i radost, kterou mi posledních 15 let s vámi přineslo.
Termín losování nechávám otevřený, ale nebude to dříve než v druhé polovině srpna
(budu posílat přes zásilkovnu nebo balíkovnu).
Užívejte srpnové dny, léto, dovolené, hrozně rychle to utíká ....
Lezarts
OdpovědětVymazatHonem jsem si šla spočítat, jak dlouho bloguji a ejhle, už 16 let. Pouze o rok déle než Ty. Začala jsem proto, že jsem potřebovala dokumentovat moje dílka, ale hlavně jsem byla aktivní v doméně patchworku a byl to nejlepší způsob, jak se dělit a získávat informace, zkušenosti a propagovat český patchwork. I po větší pauze jsem se k němu také vrátila, ale už v menší intenzitě přidávání příspěvků ( i mě chybí stále víc a víc čas).Postupně se blog stal archívem naší zahrady a rodinných událostí.
Na ten tvůj už chodím hóóódně dlouho a mám ho velice ráda. Najdu tu pohodu, klid, respekt k poctivé práci, báječné texty a to vše s ohromnou dávkou úcty a estetiky!!!
Prosím pokračuj, nezáleží na kvantitě, ale kvalitě❣️
Jitu, 15 let - to je kus života! Stane se toho hodně hezkého, i toho smutného... Tolik krásy jsem tady u tebe za ty roky viděli, tolik citu, vkus a lásky k nostalgii, úcty k historii i věcem, co jiní odložili...
OdpovědětVymazatNaschvál jsem si našla - první komentář jsem ti napsala 1. května 2010. Známe se už dlouho a jsem ráda.
Přeji hezkou neděli a těším se na další příspěvky.
Helena
PS: do losování mě prosím nezařazuj, dám šanci jiným...
Jitko, gratuluji k výroční blogu - 15 let, to už je opravdu dlouhá doba. Přeju hodně nápadů na další články a spoustu energie a čtenářů do dalších let.
OdpovědětVymazatJá jsem blogování začala díky webovkám, přes které se organizovala výměna balíčků s překvapením - abych měla, kde zveřejňovat obsahy balíčků a jejich hodnocení, protože mi prostor na těch webovkách nestačil. Výměna balíčků už dávno zmizela v propadlišti dějin, já z jedné blogové platformy přešla na jinou, ale zatím mne to pořád baví. Trochu taky cítím, že čtenářů blogů ubývá, teď je asi populárnější IG, ale já už asi zůstanu věrná blogu.
Měj se krásně
Ani nevím jak jsem se dostala na jakýsi blog a zpočátku jsem jen nakukovala. Do vytvoření mého blogu mne postrčila moje prostřední vnučka. Je pravda, že už se odmlčely blogérky, díky kterým jsem na ten návrh vnučky přistoupila. Ale stále jsou tu blogy, které mne oslovují a já jsem v tomto světě blogů stále ráda. Moc ráda chodím k Tobě, protože je to moc pěkný, milý blog. Tvoje tvoření je precizní, vkusné a moc pohledné. A tak Ti k výročí blogu moc gratuluji a těším se na Tvoje další příspěvky.
OdpovědětVymazatHezké dny, Jitko !
Hanka
Jitko, blahopřeji ke krásným blogovým narozeninám. Tvoje tvoření je úžasné a já sem chodí relaxovat. Přeji ti hodně krásný kreativních nápadů a tvůj osobitý pohled na věci a svět kolem nás. Jen tak dál. Rija
OdpovědětVymazatVelká gratulace k jubileu tvého blogu. Přeju ti hodně nápadů na tvoření a nezapomeň se s námi o ně podělit. Vydrž a pokračuj. Zdraví Večernice.
OdpovědětVymazatMilá Jitko,skoro 15 let sleduji a těším se na každý nový příspěvek.A za všechny moc děkuji,protože to byly vždy krásné chvilky při čtení i obdiv Vašeho tvoření.Tak ještě jednou moc moc děkuji a zcela sobecky(pro mě) pište a tvořte dál.Hezký zbytek prázdnin a hooodně pěkných chvilek při tvoření přeji.Jitka(taky).
OdpovědětVymazatMilá Jitko, váš blog jsem objevila nedávno. A hned mě zaujal. Moc. A vždycky netrpělivě čekám na další příspěvek. Děkuji za možnost sedovat blog a těšit se výsledky tvoření.
OdpovědětVymazatSe zájmem jsem si přečetla sobotní povídání, rekapitulaci dlouhých a současně krátkých
15ti let života s blogem. Sama jsem začala objevovat blogy asi před 5 lety, v době odchodu do důchodu, a smutně musím konstatovat, že blogů ubývá. Nejsem si zcela jistá, jestli úbytek souvisí jen s tím, že psaní blogu přestane bavit. Spíše mě připadá, že blogy jsou věc - tedy podle mě - hodně osobní a navštěvuje je okruh lidí, kteří o něm vědí. Z toho vyplývá počet sledujících a rychlost a množství komentářů. Na Instagramu jde všechno mnohem rychleji s mnohem menším úsilím. Úbytku blogařek je mi moc líto právě pro tu osobitost, kterou blogy vytvářejí a dávají.
Dost smutnění. Dobu nezastavíš.
Přeji vám, ostatním sledujícím a také sobě , aby touha tvořit a dělit se s ostatními o fotky svého tvoření, trvala nejméně dalších 15 let.