Tam, kde bydlí andělé ...

byl cíl našeho výletu do malebné vesničky na Hané,

která se jmenuje

Čechy pod Kosířem

Vrátím se o pět let zpět, kdy jsem o této vesnici nic nevěděla.

Naše obec tehdy pořádala slavnost  ke 130. výročí založení hasičského sboru,

 kde byla představena renovovaná hasičská stříkačka z roku 1895.

Stála celá léta ve staré hasičárně kousek od místa, kde bydlím.

Hasiči ji dali renovovat a věnovali ji

Hasičskému muzeu v Čechách pod Kosířem.

Byla to slavnostní událost a představila se v plné parádě

tažená koňským spřežením.

Navštívili jsme muzeum a "naše" hasičská stříkačka

tam stojí mezi ostatními exponáty.

Čechy pod Kosířem je vesnička kousek od Olomouce

a můžete tam navštívit nejen Hasičské muzeum,

ale i zámek, který byl letos v dubnu otevřen.

Zámek stojí v rozlehlém parku a je spjatý se šlechtickým rodem Silva-Tarouca.

Přítelem hraběcí rodiny byl slavný český malíř Josef Mánes, 

který  Čechy pod Kosířem pravidelně navštěvoval

 a tvořil zde v letech 1849–1870.

V oranžérii je dnes Levandulová kavárna, která byla bohužel zavřená.

Na zámku je také expozice věnována dílu otce a syna Svěrákových.

Hrob rodiny Silva-Tarouca v zámeckém parku.

Když jsem před lety pátrala, kde vlastně Čechy pod Kosířem jsou,

zjistila jsem, že je tam muzeum kočárů, které mj. pořádá akci zvanou

 Josefkol

sraz mistrů řemesla kolářského a kočárnického.

Josefkol jsme navštívili v roce 2013

a tehdy to pro mě byl úžasný zážitek,

který si pamatuji dodnes a psala jsem o něm i tady  na blogu.

Muzeum jsme tehdy nenavštívili a přání ho vidět se mi splnilo až nyní.

Fotky nedokáží vystihnout jedinečnou atmosféru místa,

prostoru a exponátů.

A také vůně, která je nepopsatelná a specifická.

Muzeum má osobité kouzlo,

která vás přenese do úplně jiného světa.

Je postaveno z ručně tesaných trámů,

stěny jsou vyzděné ze starých cihel

a veškeré železné prvky jsou ručně kované.

Po vstupu do muzea jsem zůstala stát v úžasu nad krásou

a pro mě jako by se v ten moment zastavil čas.

Největší kočár expozice je smuteční kočár

firmy Brožík a syn v Plzni, který je také největším na světě.

Dvoutunový kolos o délce šesti a půl metru začal restaurovat majitel muzea

pan Václav Obr na základě jediné dochované fotografie,

která je v pražském muzeu Praga:

Prohlédli jsme si muzeum s poutavým výkladem pana průvodce,

lidé odešli a my jsme tam s mužem zůstali najednou sami

jenom s paní majitele muzea.

A ta nám začala vyprávět o tom jak dříve lidé uctívala své mrtvé,

jak se s nimi loučili, prostě o posledních věcech člověka.

Uprostřed smutečních kočárů, tyto příběhy našly jiný rozměr ...

A své vyprávění zakončila událostmi,

které se mohou stát jak se říká mezi nebem a zemí ...

Muzeum a jeho depozitář mají v sobě zvláštní genius loci. 

Jako by nad ním bděli dávní andělé.

Někdy zažije majitel muzea i dotek jejich křídel.

Andělé tady jsou nejen na smutečních kočárech

a jako výzdoba muzea,

ale opravdu tady i bydlí ...

Odkaz http://www.historickekocary.cz/

Rozhovor s majitele muzea panem Václavem Obrem, 

pro kterého se restaurování historických kočárů stalo posláním,

 najdete tady a tady

Pozvání na letošní Josefkol, 

který se bude konat v duchu kočárových lamp.

Doufám, že letos se tam po třech letech vrátím

 a užiji si neopakovatelnou atmosféru znovu.

Vyznání pana Václava Obra,

 které najdete na budově muzea končí větami:

Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem

 bude jakýmsi pomníkem

a zároveň i symbolem jako odkaz 

tehdejších řemeslníků dalším generacím,

což je důležité právě v dnešní době.

Mělo by mít ducha, 

který se dotkne každého, kdo toto muzeum navštíví.

Já jsem byla muzeem okouzlena

a jeho návštěva byl pro mě nezapomenutelný zážitek.

Přeji vám krásné a pohodové červnové dny !!!