Červencové dny

 

Červencové dny byly pro mě ve znamení dovolené a spousty zážitků ...

Nejdříve začneme u nás doma.

Za plotem nám každoročně zraje obilí, mám ráda pohledy z okna ložnice,

jak obilí roste, zelená se a koncem června zlátne ...

A celá to končí příjezdem kombajnů, vazačů slámy

a nakonec přijede traktor a podmítne pole.

To tedy ráda nemám,

pole zhnědne a znamená to, že léto vstoupilo do druhé poloviny ...

Letos se urodilo hodně červeného rybízu,

dělala jsem marmeládu, tu máme rádi.

Dávám ji do vysokých skleniček od francouzských marmelád St. Dalfour,

za roky jich mám nashromážděno docela dost. 

Malé historické okénko není z muzea, ale od nás doma.

Rybíz odšťavňujeme na tomto SUPER robotu, 

který byl ve své době tj. v šedesátých letech minulého století hitem techniky.

Můj tatínek ho koupil v roce 1960 a všechny doklady měl pečlivě uschovány.

Stál 2 610 Kč, to bylo tehdy hodně peněz.

Slouží naší rodině 66 let, byla to dobrá investice ...

Uměl toho spoustu: šlehal a hnětal těsto,

dělal strouhanku, mlel kávu, mák i maso, 

lisoval ovoce a zeleninu, měl mixer, lis na citrony, odstředivku na ovoce, 

škrabač brambor, uměl dělat i zmrzlinu ...

Je z roku 1960 a stále funguje ...

Nyní už jenom jednou za rok, když je období rybízu.

Začátkem července byl les plný borůvek, kynuté knedlíky byly mnohokrát. 

Možná jste zaznamenali svatbu rychlobruslařky Martiny Sáblíkové.
Vůbec jsem netušila, že místo, které si pro tento den vybrala, je jenom pár kilometrů od nás.
Udělali jsme si tam v týdnu výlet na kole, nikde nikdo, tak jsme statek zvenku obešli
a pokochali se nádherou, která připomíná Itálii.

Pak nastal čas dovolené ...

 pro mě po dvou letech, protože vloni jsme nikde nebyli,

z důvodu mé operace a následných komplikací.

Vyjeli jsme s manželem do míst, která jsme zatím neznali, do Plzně a okolí.
Navštívili jsme klášter, zámky, podzemí, lom, pivovar ...

Časem určitě budou příspěvky, bylo tam krásně.

Doma jsem pobyla necelé tři dny a potom jsem si spolu s dcerou začala plnit
svůj dávný cestovatelský sen a to je

BRETAŇ

NORMANDIE

a naši dovolenou zakončila romantická Paříž.

Ještě nyní, týden po návratu z toho žiju a jsem plná dojmů.
Bylo to úžasné, nezapomenutelné ...

Helenka mi na můj pozdrav odpověděla:

"foť, tam je co na každém kroku"

Měla pravdu, mám stovky fotek, které musím roztřídit

a potom se s vámi o tuto nádhernou část Francie podělím.

Už jsem zase doma, opékáme a náš domácí mazlíček nemůže chybět.

Předposlední červencový den patřil koupání
na Tyršově plovárně ve Vysokém Mýtě.

Poslední červencové ráno jsem si rozložila můj francouzský stoleček,
("poklad" z antiku Spomyšl)

uvařila kávu a vychutnávala ji ve stínu třešně s kouskem Bretaně,

 který jsem si přivezla domů.

Klepadlo na vratech a záclonka s rybičkou tam zůstaly,

aspoň foto na památku ...

Teplota vystoupila na 37 stupňů, nedá se nic, jen přežívat ...

Teplo svědčí melounu na zahradě, 

sice má jenom jeden plod, ale stále roste.

Červenec jsem zakončila večer posezením na lavičce

a pozorováním blížící se bouřky, mám to ráda ...

Srpen je tady, užívejte léto a prázdniny.

Ještě se máme na co těšit ...