Léto odchází ...

Skoro po dvou měsících mé absence na blogu

přichází podzim a jsem ráda, že léto odchází ...

Ani jsem netušila,

 že můj poslední příspěvek z července o tropických dnech

bude aktuální po celé léto.

...  léto a prázdniny se nám vůbec nevydařily.

Začátkem července jsem onemocněla - vysoké horečky, bolesti kloubů,

 neskutečná únava a nechuť k čemukoliv. 

Po týdnu nemoci zněla diagnóza: virový zápal plic

 a následná hospitalizace v nemocnici. 

Domů jsem se dostala až koncem července a další měsíc trvala rekonvalescence. 

Veškeré plány na léto se rozplynuly ...

A smutný byl i konec srpna, do psího nebe odešel náš pes Aron. 

Prožili jsme s ním krásných a nezapomenutelných patnáct a půl roku.

 Na labradorského retrívra je to dost,
bohužel byl poslední dobou hodně špatný

a i když s tím člověk podvědomě počítá, realita je jiná.

 Bude nám po něm hodně smutno.

 Jiný pejsek prozatím nebude, čas ukáže ...

Aby příspěvek nebyl jenom o smutných věcech,

tak vám prozradím, kde rostou tyto krásné hortenzie.

Obdivovala jsem je v zámeckém parku v Častolovicích.

Hortenzie u nás doma jsou i přes vydatnou zálivku

spálené od sluníčka, květy malé a nevzhledné.

Tyto hortenzie na zámku jsou jako z katalogu,

nádherné, svěží, bez jediné stopy horkého léta.

Možná je to tím, že jsou na severní straně zámku,

sluníčko se tam dostane jenom ráno 

a určitě měly bohatou zálivku.

Obdivovala jsem obrovské zelenkavé koule.

Každý velký květ byl vyvázán tenkým drátkem k opoře

a proto keř působí kompaktně a krásně.

Jiný druh hortenzie, je to spíš keř a má zajímavé květy.

Pro srovnání: horní fotka focena koncem června

a dolní koncem srpna.

Přeji vám co možná nejkrásnější začátek září !!!