Rande se slepýšem
Loňský rok byl zřejmě úrodný na užovky a nebo mám takové štěstí, že jsem jich letos už hodně viděla. Z hadů mám respekt, bojím se jich a tak i focení tohoto slepýše, který sice hadem není (je to slepýš křehký - jde o ještěrku se zakrnělými končetinami) u mě vyvolávalo nepříjemné šimrání a mrazení po celém těle. Odměnou byly docela povedené fotky a i když s sebou foťák pravidelně nenosím, když chodím na kratší procházku se psem, tak tentokrát se mi to vyplatilo.
Jsem na tom stejně ale zdá se, že blogování je opravdu jakási psychoterapie i s fóbiemi tady bojujeme :o)
OdpovědětVymazatNo Jitka, az ma striaslo...:) a nejak automaticky som zdvyhla nohy...brrrr...minuly rok som na ture vo vysokych tatrach tiez stupila na nieco taketo "hadoidné"...v prvom momente to vyzeralo ako konárik, ale ked sa to pohlo...les neles...zvrieskla som a nepohla sa kym ma neprisiel manzel zachranit :))
OdpovědětVymazat100 bodov za odvahu!:) Gabi
OdpovědětVymazatNo Jitko, tak to tě obdivuji... já se hadů bojím..brrrr. ..hezký den. K.
OdpovědětVymazatTak to je obdivuhodné,také s hady moc nekamarádím,ale musím napsat,že fotečky jsou velmi krásné...Soňa
OdpovědětVymazat