28. srpna 2018

Opravdu jako u moře ...


... jsme trávili jeden den u tzv. rakouského moře

u Neziderského jezera (Neusiedler See)

Je to mimo Balatonu jediné velké stepní jezero v Evropě.
Leží na pomezí rakouské spolkové země Burgenlad
a maďarské župy Győr-Moson-Sopron.
Rakouská část je největším jezerem v Rakousku.
Vyznačuje se pásmem rákosí, velmi malou hloubkou,
mírným a větrným klimatem.  


Maják v Podersdorfu s výškou 12 metrů
byl postaven koncem devadesátých let
minulého století a slouží jako orientační bod na jezeře.


Pro Burgenland je typický vítr, fouká vytrvale a bez přestání,
a tak cestou jsme míjeli desítky větrných mlýnů.


Centrem východního břehu jezera
 je malé městečko Podersdorf am See.


 Ulicí Seestraße se dostanete až přímo k parkovišti u pláže.


Tady Neziderské jezero skutečně připomíná moře.
Voda je tu i maličko slaná a jezero zamrzá jen zcela výjimečně.

 Dovolenkovou atmosféru dokresluje dlouhá promenáda s molem.


Na molu je bar a na samém konci se tyčí maják.
Je to romantické a fotogenické místo celé pláže.


Staví tu také výletní loď, která podniká okružní jízdu po jezeře.




Voda je opravdu mělká, uvádí se,
 že hloubka jezera je maximálně 1,8 metrů.

Dlouho je voda po kolena, u bójek, které se ze břehu zdály
jako malé kuličky, bylo vody cca 1,5 m.
Plavat se dalo, byly i malé vlnky ...
prostě pohoda jako u moře.







Užili jsme si to moc, ten den bylo 34 stupňů,
sluníčko pálilo, sem tam nějaký mráček.

Jako jednodenní výlet z Lednice,
 kde jsme byli ubytování, je to ideální.
K jezeru je to cca 130 km krásnou a klidnou krajinou.




Přeji vám krásné poslední dny prázdnin !!!

21. srpna 2018

Josefkol


Přesně před měsícem 21. července jsem byli v zámeckém parku
 v Čechách pod Kosířem na akci zvané

JOSEFKOL

Už pojedenácté se sem sjeli historické kočáry,
mistři opratí a mistři starých řemesel.

Pro nás to byl třetí ročník
a užili jsme si deset hodin úžasné podívané
v časech dávno minulých,
 v době kočárů a řemesel, která jsou k jejich výrobě potřeba.


Organizátorem této akce je Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem,
které vybudoval pan Václav Obr,
 restaurátor starožitných kočárů a ředitel muzea.








Letošní ročník se tematicky dotýkal vzniku československé republiky.

A tak jsme mohli "vidět"
 posledního rakousko-uherského císaře Karla I


císaře Františka Josefa  II. s manželkou,



Ukázka nasazování obruče na kočárové kolo:




Pro mě zapamatovatelnou postavou řemeslníků
je mistr kovář pan Jiří Spurný ze Smržice:






Letos se ve velké míře předváděli tzv. těžcí koně,
kteří zastávají různé práce.
Z koní mám respekt všeobecně, ale z těchto obzvlášť.



Eleganci zastupovali koně z kaskadérské skupiny Štvanci:


Možná si ještě pamatujete moji návštěvu v muzeu kočárů
před dvěma lety  pod názvem Tam kde bydlí andělé.

Pro mě to tehdy byl jeden z výjimečných zážitků,
na který se nezapomíná.

Muzeum kočárů se velkoryse mění, zvětšuje
a snad příští rok by se mělo otevřít v celé své kráse.

Moc se těším na jeho návštěvu.



Na internetových stránkách muzea se píše:

 „Každý člověk se postupem času a stárnutím
 s přibývajícími zkušenostmi stává patriotem,
 člověkem, který miluje své blízké,
 rodinu a samotnou zemi, ve které žije.

Všechny tyto pocity ale spojuje něco,
 co naši předkové cítili jako samozřejmost;
 je to víra, která podporuje našeho ducha.
 A to je právě jedna z hlavních myšlenek muzea kočárů,
 která by měla oslovit každého z mladších či starších,
 který překročí práh a ocitne se na půdě,
která byla prolita potem našich předků,
 na místě, kde není prostor pro špatnosti a komerci
 dnešního mnohdy prázdného života.



Mějte hezké srpnové dny !!!

16. srpna 2018

Klášter Teplá


V pozdní odpoledne jednoho horkého červencového dne
jsme navštívili

klášter premonstrátů Teplá
 u Mariánských Lázní


Jeho historie sahá až do roku 1193,
kdy byl založen českým šlechticem Hroznatou.

Po roce 1989, kdy byl vrácen zpět premonstrátům, připomínal ruinu.
To už naštěstí neplatí. Po rozsáhlé rekonstrukci se sem vrátili
původní majitelé a areál se začíná probouzet k životu.
Stejně jako kdysi se stává centrem společenského i duchovního života.
Vzniklo zde kulturně vzdělávací středisko pod názvem
Hroznatova akademie.
  



Mám ráda staré zašlé nápisy na budovách:

APOTHEKE - klášterní lékárna



Ze dvou návštěvních okruhů jsme si zvolili

"Život v barokním klášteře"

který prochází všemi podlažími budovy, která byla postavena
v 17. a 18. století podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Prohlédli jsme si suterén, který sloužil jako hospodářské zázemí.

Křížovou chodbu konventu:


Obytné prostory:


 Dále kapitulní místnost, která dosud nebyla rekonstruována,
má úžasnou atmosféru a "vůni" dob dávno minulých:


Klášterní jídelnu s impozantní freskou zobrazující
Poslední večeři od malíře Maura Fuchse:


V nejvyšším patře kláštera jsme nahlédli do opatova bytu:


a prohlédli si Modrý sál - reprezentační prostor kláštera:


Školní třída:


Vnitřní zahrady, které uvidíte pouze z křížové chodby:





Při prohlídce okolí kláštera mě zaujal klášterní skleník:


Krásné místo s úžasnou atmosférou
a jako bonus jsme měli prohlídku sami s průvodkyní,
byli jsme ten den poslední návštěvníci kláštera.

Ticho, klid, nikde žádné davy lidí ...
moc jsme si to užili.



Přeji vám krásné opět horké srpnové dny !!!