16. srpna 2018

Klášter Teplá


V pozdní odpoledne jednoho horkého červencového dne
jsme navštívili

klášter premonstrátů Teplá
 u Mariánských Lázní


Jeho historie sahá až do roku 1193,
kdy byl založen českým šlechticem Hroznatou.

Po roce 1989, kdy byl vrácen zpět premonstrátům, připomínal ruinu.
To už naštěstí neplatí. Po rozsáhlé rekonstrukci se sem vrátili
původní majitelé a areál se začíná probouzet k životu.
Stejně jako kdysi se stává centrem společenského i duchovního života.
Vzniklo zde kulturně vzdělávací středisko pod názvem
Hroznatova akademie.
  



Mám ráda staré zašlé nápisy na budovách:

APOTHEKE - klášterní lékárna



Ze dvou návštěvních okruhů jsme si zvolili

"Život v barokním klášteře"

který prochází všemi podlažími budovy, která byla postavena
v 17. a 18. století podle návrhu Kryštofa Dientzenhofera.

Prohlédli jsme si suterén, který sloužil jako hospodářské zázemí.

Křížovou chodbu konventu:


Obytné prostory:


 Dále kapitulní místnost, která dosud nebyla rekonstruována,
má úžasnou atmosféru a "vůni" dob dávno minulých:


Klášterní jídelnu s impozantní freskou zobrazující
Poslední večeři od malíře Maura Fuchse:


V nejvyšším patře kláštera jsme nahlédli do opatova bytu:


a prohlédli si Modrý sál - reprezentační prostor kláštera:


Školní třída:


Vnitřní zahrady, které uvidíte pouze z křížové chodby:





Při prohlídce okolí kláštera mě zaujal klášterní skleník:


Krásné místo s úžasnou atmosférou
a jako bonus jsme měli prohlídku sami s průvodkyní,
byli jsme ten den poslední návštěvníci kláštera.

Ticho, klid, nikde žádné davy lidí ...
moc jsme si to užili.



Přeji vám krásné opět horké srpnové dny !!!

8. srpna 2018

Jako u moře ...


... si v těchto až moc horkých dnech
připadáme i u nás doma (jen to moře chybí).

Slunce stále ohřívá již tak horký vzduch,
neprší, travnaté plochy se proměnily v suchou step.
Člověk tomu neunikne ani v noci, kdy teploty
neklesají pod 20 stupňů
 a v místností se teploměr šplhá ke 30 stupňům.


Můj šicí koutek už pár týdnů osiřel,
 prostě se nedá vyšívat ani šít.


Kapsička s výšivkou mořské tématiky
a obal na kapesníky je moje tvoření
z května a června, 
kdy nikdo netušil jaké horké léto nás čeká.

¨

Pohrála jsem si s detaily,
kotvičku najdete uvnitř kapsičky ...


i jako ozdobný prvek na zipu.





Dnešní horký den i ty předešlé trávíme u vody, nic jiného ani dělat nejde.

Přeji vám příjemné srpnové dny !!!


2. srpna 2018

Zámek Jezeří


Perla v uhelném prachu  - zámek Jezeří

Stojí majestátně ve stráni nad měsíční krajinou
hnědouhelného dolu nedaleko Horního Jiřetína.

Kdysi velkolepé barokní sídlo rodu Lobkowiczů,
které hostilo Beethovena či Goetha,
bylo v sedmdesátých letech minulého století
 odsouzeno k demolici.
Zmizel anglický park, obora, arboretum ...

Ještě před tím v padesátých letech, kdy zámek opustili vojáci,
kteří ho užívali, nastala jeho největší zkáza.
Patřil státu, který ho neopravoval a ani nehlídal.
A tak postupně vše cenné, historické mizelo.
Spoustu škod také napáchali filmaři, kteří si některý komnaty
zařídili podle svého. 


Nejznámnější a nejpůsobivější výhled na zámek je odsud:
(fotku jsem si vypůjčila z internetu, o této vyhlídce jsme bohužel předem nevěděli)


Historická fotografie s vesničkami, loukami a poli,
které kvůli těžbě zanikly:

 s


 Tato fotka, kterou jsou vyfotila ze zámecké komnaty,
má pro mě zvláštní kouzlo  ... 
vyvolává ve mě pocit prázdnoty a opuštění.



Kdykoliv jsem četla nebo viděla něco o zámku Jezeří,
přišlo mi že je potemnělý a tajuplný,
 jako kdyby vyšel ze strašidelných filmů.

A opravdu tak působí jak zvenku, tak i zevnitř.
 Má spoustu fotogenických detailů,
stačí se jen dívat kolem sebe.







Obnovená kaple na místě barokního sálu:



Tuto místnost si přetvořili k obrazu svému filmaři:



Z vybavení zámku se téměř nic nezachovalo,
nově zařízení pokoje mají někdy tajuplnou atmosféru.




Nádherná je dvoupatrová vstupní hala:





Kastelánkou zámku je Hana Krejčová, které těžba hnědého uhlí
vzala rodný dům v obci Albrechtice.
Celé dětství vídala zámek z okna jejich domu.
Prací kastelánky se tak vrátila do ztracené krajiny svého dětství.



A ještě jedno tajemné místo najdete blízko zámku.
Po levé straně příjezdové cesty k Jezeří
 je zřícenina nedostavěné hraběcí kaple,
 známá pod lidovým názvem Čertova kaple.
 Toto místo je opředeno tajemstvím
a i dnes tam prý pocítíte opravdu zvláštní atmosféru.




Stavba nebyla nikdy dokončena, protože si to prý nepřály temné mocnosti.
Poté, co se opakovaně zřítila klenba kaple, bylo od stavby upuštěno
 a dodnes před jejím vchodem stojí kamenné podstavce a vedle sloupy,
 které tam měli být vztyčeny - vše zanecháno tak, jak byla stavba opuštěna.



Na Mostecku jsem nikdy nebyla.
Až vloni ...  projížděli jsme
touto krajinou a já uviděla nad uhelnou pánví
majestátný zámek Jezeří.
Moje touha ho vidět se splnila po roce.


Cestou k zámku za poslední vesnicí Černice
 začíná industriální pustina,
Takovou krajinu jsem nikdy neviděla.
I to je zážitek, ale z těch horších, který si budu pamatovat.

  

Dva Atlantové sochaře Dietze podepírají zničený zámecký portál.

V dnešní době to působí spíše symbolicky,
jakoby by podpírali krušnohorské svahy před zřícením.



Přeji vám krásné až moc horké srpnové dny !!!