Tam, kde bydlí andělé ...


byl cíl našeho výletu do malebné vesničky na Hané,
která se jmenuje

Čechy pod Kosířem

Vrátím se o pět let zpět, kdy jsem o této vesnici nic nevěděla.
Naše obec tehdy pořádala slavnost  ke 130. výročí založení hasičského sboru,
 kde byla představena renovovaná hasičská stříkačka z roku 1895.
Stála celá léta ve staré hasičárně kousek od místa, kde bydlím.
Hasiči ji dali renovovat a věnovali ji
Hasičskému muzeu v Čechách pod Kosířem.

Byla to slavnostní událost a představila se v plné parádě
tažená koňským spřežením.


Navštívili jsme muzeum a "naše" hasičská stříkačka
tam stojí mezi ostatními exponáty.


Čechy pod Kosířem je vesnička kousek od Olomouce
a můžete tam navštívit nejen Hasičské muzeum,
ale i zámek, který byl letos v dubnu otevřen.



Zámek stojí v rozlehlém parku a je spjatý se šlechtickým rodem Silva-Tarouca.
Přítelem hraběcí rodiny byl slavný český malíř Josef Mánes, 
který  Čechy pod Kosířem pravidelně navštěvoval
 a tvořil zde v letech 1849–1870.


V oranžérii je dnes Levandulová kavárna, která byla bohužel zavřená.



Na zámku je také expozice věnována dílu otce a syna Svěrákových.


Hrob rodiny Silva-Tarouca v zámeckém parku.


Když jsem před lety pátrala, kde vlastně Čechy pod Kosířem jsou,
zjistila jsem, že je tam muzeum kočárů, které mj. pořádá akci zvanou

 Josefkol
sraz mistrů řemesla kolářského a kočárnického.

Josefkol jsme navštívili v roce 2013
a tehdy to pro mě byl úžasný zážitek,
který si pamatuji dodnes a psala jsem o něm i tady  na blogu.


Muzeum jsme tehdy nenavštívili a přání ho vidět se mi splnilo až nyní.


Fotky nedokáží vystihnout jedinečnou atmosféru místa,
prostoru a exponátů.
A také vůně, která je nepopsatelná a specifická.
Muzeum má osobité kouzlo,
která vás přenese do úplně jiného světa.
Je postaveno z ručně tesaných trámů,
stěny jsou vyzděné ze starých cihel
a veškeré železné prvky jsou ručně kované.

Po vstupu do muzea jsem zůstala stát v úžasu nad krásou
a pro mě jako by se v ten moment zastavil čas.




Největší kočár expozice je smuteční kočár
firmy Brožík a syn v Plzni, který je také největším na světě.


Dvoutunový kolos o délce šesti a půl metru začal restaurovat majitel muzea
pan Václav Obr na základě jediné dochované fotografie,
která je v pražském muzeu Praga:





Prohlédli jsme si muzeum s poutavým výkladem pana průvodce,
lidé odešli a my jsme tam s mužem zůstali najednou sami
jenom s paní majitele muzea.

A ta nám začala vyprávět o tom jak dříve lidé uctívala své mrtvé,
jak se s nimi loučili, prostě o posledních věcech člověka.
Uprostřed smutečních kočárů, tyto příběhy našly jiný rozměr ...

A své vyprávění zakončila událostmi,
které se mohou stát jak se říká mezi nebem a zemí ...





Muzeum a jeho depozitář mají v sobě zvláštní genius loci. 
Jako by nad ním bděli dávní andělé.
Někdy zažije majitel muzea i dotek jejich křídel.

Andělé tady jsou nejen na smutečních kočárech
a jako výzdoba muzea,
ale opravdu tady i bydlí ...



Rozhovor s majitele muzea panem Václavem Obrem, 
pro kterého se restaurování historických kočárů stalo posláním,
 najdete tady a tady


Pozvání na letošní Josefkol, 
který se bude konat v duchu kočárových lamp.
Doufám, že letos se tam po třech letech vrátím
 a užiji si neopakovatelnou atmosféru znovu.


Vyznání pana Václava Obra,
 které najdete na budově muzea končí větami:

Muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem
 bude jakýmsi pomníkem
a zároveň i symbolem jako odkaz 
tehdejších řemeslníků dalším generacím,
což je důležité právě v dnešní době.
Mělo by mít ducha, 
který se dotkne každého, kdo toto muzeum navštíví.

Já jsem byla muzeem okouzlena
a jeho návštěva byl pro mě nezapomenutelný zážitek.



Přeji vám krásné a pohodové červnové dny !!!




Komentáře

  1. Jituš, v muzeu kočárů v Čechách pod Kosířem jsem byla před 4 lety. Moc se mi tam líbilo. Zámek nebyl otevřený oranžerii rekonstruovali. Je to tip na příští návštěvu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Část zámku je otevřená, přízemí se ještě opravuje. Líbilo se mi tam moc.

      Vymazat
  2. dík za typ na výlet, kočáry jak jsi je vyfotila vysloveně lákají
    Pavel

    OdpovědětVymazat
  3. Ctím práci starých řemeslníků, každičký detail měli vymazlený.
    Náš staříček čeká ve stodole na své znovuzrození. Už brzy !
    Dík za krásnou reportáž Jara

    OdpovědětVymazat
  4. Jitko, tak krásně jsi to popsala, že jsem měla chvíli i takovou zvláštní husí kůži. taky bych se tam ráda podívala, snad jednou.
    Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Muzeum mám zvláštní atmosféru, stála jsem tam opravdu v úžasu a pokoře.

      Vymazat
  5. Jituš, mockrát děkuju za tuto reportáž z výletu, pro mě je to krásný tip na výlet o prázdninách. Kočáry mě lákají, ten řemeslný um našich předků, smysl pro krásu a eleganci i v posledním rozloučení... Nenechám si ujít.
    Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Josefkolu je všechno dohromady - kočáry v pohybu, krása, elegance a řemeslné dílny, tak jak se dřív vyrábělo. Zážitek pro mě nezapomenutelný.

      Vymazat
  6. Jitko, já jsem nadšená a to jsem jen o tom četla.. musela to být nádhera ... ta atmosféra ..
    obdivuju práci našich předků...
    Díky za krásné povídání a fotky.
    Měj se hezky. Jarka

    OdpovědětVymazat
  7. Jituško,
    krásné místo jste navštívili a krásné nezapomenutelné zážitky jste si z něho odnesli !
    Díky za sdílení a tip na výlet !
    A taky za komentář u mě na blogu :-)
    Krásný odpočinkový víkend!

    OdpovědětVymazat
  8. Nádherný příspěvek, děkuji!
    Hezké dny přeji, Klárka.

    OdpovědětVymazat
  9. Jitu, kouzelné, pro mě neznámé místo! Moc děkuji za typ na výlet, hned bych se rozjela. Je zjevné, že tam mají duši nejen lidé, ale i věci.
    Hezkou neděli, Helena

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

♥ Záložky ♥ Amore ♥

Špulky a knoflíčky

Časopis Venkov & styl

Houpací koníčci