Moje poklady

Přijala jsem výzvu "Moje poklady", kterou na svém blogu

Výzvu jsem pojala jako "rodinné poklady", které mám po prarodičích.


Výšivka babičky Antonie stará snad 100 let.
Mám na ni jenom letmé vzpomínky, zemřela v mých 9 letech.
Snad po ní jsem v genech podědila lásku k ručním pracem.
Byla to maminka moji mamky.

Pečlivost a preciznost je patrná i z rubové strany:


Další vzpomínkou na babičku Antonii je mlýnek na kávu,
který má nádhernou patinu starých časů.


Dnes má svoje čestné místo na poličce u nás v kuchyni.


A nyní o pokladech ze strany tatínka:
 
Babička Božena a dědeček František dostali
v únoru roku 1929 jako svatební dar polici na kořenky.


Příští rok jí bude 90 let ...
Jako malá holka jsem ji měla na hraní ve venkovním domečku.
V létě, v zimě ... tehdy jsem její "cenu" a původ ještě neznala.
Police prošla renovací a zatím čeká na svoje místo.


Babička pekla velikonočního beránka v této kameninové formě:
 

Dlouhá léta ležela v zapomnění a poslední roky
jsem tradici pečení beránka obnovila a každé velikonoce vzpomínám ... 


Babička s dědečkem měli malé hospodářské stavení,
kravku, drůbež, králíky a k tomu ornou půdu a louky.

Jako vzpomínku na jejich hospodaření mám dědečkův notýsek,
kde si zapisoval kolik čeho oseli, sklidili a mnoho dalších věcí ...



Zápisky z roku 1940:


Mezi poklady mám i jeho peněženku,
která ukrývá pár starých rodinných fotek.
Kůže i po tolika letech je krásně měkká, příjemná na dotek.


Zažloutlé listy, hrany i růžky poznamenané časem ...

¨
... to je stará modlitební knížka z roku 1925.
Patřila mým prarodičům a později i tatínkovi, 
kdy bylo náboženství ve škole povinné.



Poslední "poklad" používám skoro denně,
je to dřevěná židle z babiččiny kuchyně.
Skončila na půdě, později při budování podkroví se stala
součástí stavebních pomůcek.
S ní jsme zateplovali, podbíjeli, malovali ...
Všechno přežila, dostala nový bílý kabátek
a nyní má místo u pracovního stolu v mém šicím koutku.


To byly moje poklady, mám jich po prarodičích doma ještě mnoho.
Bydlím v domku, který postavil
 můj pradědeček Josef se svojí ženou Františkou.
Je jiný než v jakém žili, prošel mnoha rekonstrukcemi,
 ale jeho půdorys je stále stejný.

Jediné co zůstalo původní je půda se starými trámy, 
které pamatují dobu před více než 100 lety.
 Dobu kdy moje babička Božena tady prožila dětství
spolu s nevlastní sestrou Annou,
 kterou si babiččiny rodiče vzali jako sirotka.
Dobu, kdy si sem přivedla mého dědečka Františka.
Dobu, kdy se jim tady narodil můj tatínek a jeho sestra ...
 
Starám se o zahradu, která má jinou podobu než kdysi dávno,
ale země je stále stejná, tady žili, pracovali, radovali se i smutnili ...

Z podkrovní ložnice mám výhled na pole a lesy
a někde tam v poli ve svahu mírného kopečku
měli své pole, kde hospodařili.

A to myslím je největší poklad, že žiji v místě, kde žili moji předci,
a jejich stopy života jsou tady s námi stále.
 
 
A stále je tady s námi mohutná stará jabloň
u nás doma nazvaná "jadernička". Má malá sladká jablíčka.
Nejstarší její dochovaná fotka je z počátku 50tých let
a na ní je jabloň už velký strom s bohatou korunou.
Možná ji zasadil pradědeček, když postavil dům, kdo ví ???
 
Její silný kmen má několik otvorů,
 které každý rok na jaře ožívají ptačím štěbetáním malých kosů.
 
Doufám, že kosí mláďata a sladká jablíčka tady s námi budou ještě dlouho.


Komentáře

  1. Jitu, tušila jsem,že ty máš pevné kořeny a nemýlila jsem se!Dům po prarodičích a tolik vzácných pokladů,předkové jsou stále s tebou!A tu preciznost v ručních pracech maš také po nich:-)Je krásné,jak nás všechny tady ty naše poklady spojují :-)Měj krásné jarní dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Spojují nás naše poklady, člověk až v dospělém věku si uvědomí jejich hodnotu.
      Krásný jarní víkend !!!

      Vymazat
  2. Jituš, tvoje poklady jsou cenné, mají svou patinu, historii a hlavně jsou v dobrých rukou. Měj se krásně!
    Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsou cenné tím, že jsou vzpomínka na mé blízké. Čím je člověk starší, tak vzpomíná více a rád.
      Hezké jarní dny !!!

      Vymazat
  3. Poklady, o kterých jsi napsala o čem jsou. Je to historie, která ve Tvých větičkách přechází do současnosti. Bylo mi moc hezky, když jsem Tvoje slova pročítala.
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ráda jsem si zavzpomínala a připomněla ...
      Hezký víkend !!!

      Vymazat
  4. Jituško, to jsou opravdu nádherné a starožitné poklady. Opravdu jsem se kochala. Děkuji a přeji hezké dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já také děkuji za výzvu, je krásné pročítat všechny příběhy.
      Hezké jaro !!!

      Vymazat
  5. Jitu,
    myslím, že rodinné poklady jsou těmi nejcennějšími..
    mají pro nás v sobě ukrytý odkaz našich předků a je nám s nimi dobře..Tvé nádherné poklady jsou toho důkazem..
    Měj hezký víkend Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško máš pravdu, rodinné poklady se vzpomínkami jsou nejvíc, člověk si připomene chvíle se svými nejbližšími ...
      Hezký jarní víkend !!!

      Vymazat
  6. Jitu, popravdě - na tvé poklady jsem se moc těšila. Tvůj vztah k časům minulým, ke kořenům známe. Opravdu nádhera. Pokochala jsem se, početla jsem si. Všichni tví pra by na tebe byli pyšní!
    Měj hezký víkend, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko děkuji, jsem ráda, že se ti moje rodinné poklady líbily. Většinou je mám z tatínkovi strany, od druhé babičky jen poskrovnu, ale o to je to cennější.
      Hezké jarní dny !!!

      Vymazat
  7. Nádherné poklady, překrásná historie a nejvíc mne zasáhla ten přesah do současnosti - původní dům, zahrada, cit pro předky, kteří by byli šťastní, že mají pokračovatele tak vnímavé. Jitko moc se mi tvé poklady líbí.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, člověk si to všechno uvědomí až s věkem, něco si pamatuji, jiné se už bohužel nedozvím.
      Krásný jarní týden !!!

      Vymazat
  8. Jitu, Tvoje vzpomínky mě vzaly za srdíčko. Je krásné, že žiješ v domě po předcích a uchováváš krásné poklady, které Ti je i po letech připomínají. Těší mě, že jsem díky Martině výzvě poznala báječnou ženu. Přeji Ti krásný víkend. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky moc, Marta to krásně vymyslela, rodinné poklady nás pěkně spojily.

      Vymazat
  9. Jitko, Tvé poklady mne dostaly. Jsou opravdu nádherné, historické a mají duši. Mně se moc líbí kávomlýnky, asi se po nějakém budu muset podívat. :o) Ten Tvůj je úžasný, na to jak je starý, vypadá moc krásně. Stejně jako ostatní Tvé poklady, díky kterým víš, kde máš kořeny.
    Přeji krásné dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kávomlýnek po babičce už pamatuje dost, když jsem ho fotila, otočila jsem rukojetí a trochu mleté kávy vypadlo. Kdo ví jak tam byla dlouho.
      Ať se ti podaří sehnat nějaký krásný co má duši !!!

      Vymazat
  10. Máte krásné poklady a nejvíc mě zaujalo písmo z roku 1940, z roku narození mé maminky. Zdraví Vás Marcela.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou náhody ... mému dědečkovi bylo tehdy 35 roků, prostě mladík.

      Vymazat
  11. Milá Jitko, na vteřinu se mi zastavilo srdce, i moje babička se jmenovala Antonie. Jen já si ji užila až do dospělosti. Každopádně výšivka je krásná a spolu s ní další poklady, které uchováváš v domečku po předcích i ve svém srdci. Ráda jsem se na Tvoje poklady podívala.
    Hezký večer
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Henrieto moc děkuji, jméno Antonie bylo dříve běžné, dnes už je vzácností.
      Hezké jarní dny !!!

      Vymazat
  12. Díky za možnost nahlédnout do tvých pokladů, ráda jsem si tvůj článek přečetla.

    OdpovědětVymazat
  13. Teda , to jsou velepoklady..krásné vzpomínky....Blanka

    OdpovědětVymazat
  14. Hola guapa.
    Cuantos recuerdos y regalos nos han dejado nuestros abuelos.
    El bordado es espectacular y el resto de imágenes que compartes son de lo más entrañables. Gracias por compartirlas.
    Te deseo una feliz semana.
    Un beso fuerte

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

♥ Záložky ♥ Amore ♥

Špulky a knoflíčky

Časopis Venkov & styl

Houpací koníčci