Jemnice

První zmínky o tomto městě jsou již z roku 1227.

Já jsem ho znala jenom díky výrobě čajů Jemča.

Na dovolené jsem měla možnost prozkoumat ho trochu víc.

Centrem města je náměstí Svobody s kostelem sv. Stanislava.

Zámek Jemnice byl přestavěn v 16. století z původního hradu.

V současné době je majetkem města a konají se tam výstavy a různé akce.

Já jsem ho zčásti obešla v prvních kapkách deště.

Gotický kostel sv. Víta je obklopený lipovým hájem a je uprostřed nové zástavby.

Patřil k františkánskému klášteru, byl založen v 15. století Lichtenburky.

O prázdninách je otevřen a můžete si projít i jeho podzemní chodby.

To jsme nestihli, ale jinak je kostelík moc pěkný.

A hned vedle vstupu do kostela roste současnost.

Situaci neznám, nebudu komentovat, ale bydlet bych tam asi nechtěla.

Průchod pěkný ...

... a hned zase dům, za ním se staví ten z první fotografie.

Kousek od kostela stojí památná lípa,

spíše torzo, jehož stáří se odhaduje na 350 až 800 let.

Je to skořepina kmene, z níž vyrůstá z kořene větev, která tvoří druhotnou korunu.

S františkány je spojován i první městský vodovod.

Na západní straně bývalé klášterní zahrady je zachován tzv. haltýř,

do kterého přetékala přebytečná voda z bohatého pramene.

Skončíme u vody v přírodním koupacím biotopu Jemnice, kde my jsme naši dovolenou začali.

Krásné přírodní koupaliště v klidné části města, kde jsem si to užili 

asi tři hodiny a pak začala bouře s krupobitím.

V Jemnici jsme byli dvakrát a pokaždé jsme zmokli.

Jen ten první déšť  s bouří byl opravdu nepříjemný, sice jsme byli v autě,

ale krupobití jako když obrátíte pytlík s hrachem.

Přežili jsem my i auto :-)

To byla jenom malá část toho, co můžete v Jemnici vidět.

Je to malé město, ale k vidění je tam toho spousta.

Přeji vám hezké letní dny bez bouřek, krupobití a přívalových dešťů !